Kdy jste poprvé zjistil, že chcete být učitelem? 

Vlastně až pár dní poté, co jsem začal učit ve škole. Přišel jsem k tomu jako slepý k houslím. A tím učitelem jsem se stal až dlouho poté, co jsem začal učit, nebo doučovat a dělat videa na youtube a dělat obecně online. Takže u mě to byla taková cesta přes Afriku. Já jsem tehdy potkal na nějaké akci naši současnou paní ředitelku, popovídali jsme, vyměnili jsme si vizitky a ona mě pak kontaktovala kolem roku 2018, kdy se objevila informace, že bude povinná maturita z matematiky. Oslovila mě, jestli bych na její škole nepřipravil koncepci matematiky a nepomohl vybrat učitele, ale nedařilo se nám hledat, a ještě těsně před začátkem školy jsme neměli pokryté všechny hodiny a já jsem říkal, že v nejhorším, ale úplně v nejhorším případě, jako záložní varianta, já to na těch pár měsíců, než někoho najdeme, když tak vezmu. No a už jsem tam asi 7 let. 

To znamená, že jste dřív, než jste začal učit, natáčel matematická videa? 

Přesně tak.  

Ta škola se nějak nově tvořila? 

Ne ne, to bylo jazykové gymnázium, s matematikou tam trošku zápasili. 

Co Vás na učitelování baví, když už jste u toho zůstal? 

Já už jsem předtím učil, ale soukromě, takže vlastně doučuji od roku 2000. Nejdříve jsem pomáhal spolužákům a známým a potom jsem uspořádal svoje první přípravné kurzy, tenkrát někde ve škole na VŠCHT. To byly moje začátky. A potom jsem kolem roku 2015 objevil youtube.  

A co Vás tedy na tom baví? 

Mě to baví hrozně moc s těma “děckama”. Baví mě, že aspoň některé z nich to baví. Baví mě ten moment, kdy to pochopí a začnou tomu rozumět. A v tomhle je matematika krásná. Kdy člověk musí pochopit ty principy. Nevím, jestli tohle zažívají třeba dějepisáři, i když tam je to taky o pochopení, nebo propojení těch informací. Ti to asi zažívají z jiného pohledu. Tak to mě na tom baví. A když jsou ty děcka zvídavá a mají o to zájem, to je úžasný pocit. 

Je nějaká oblast v matematice, kterou máte rád? 

Skoro všechno, já bych řekl, skoro všechno, tedy kromě geometrie, ta není moje oblíbená. Bavíme se o středoškolské matematice. Já dělám i vysokoškolskou, ale takovou tu úvodní.  

Kde je hlavní problém matematiky, že je pro spoustu lidí těžká? Je to v tom, že na sebe tolik navazuje? 

Jo, je to tím, že je vystavěná tak, že bez jednoho nemůžete pochopit druhé. Navíc spousta těch konceptů není jednoduchých, a ne každý je připravený ten koncept pochopit, kdy to na něj ve škole přijde. Třeba přechod k abstrakci, kdy se přesunete od čísel k písmenkům. 

Máte pravdu, někomu to sedne, oddechne si, že nevidí desetinné čárky…. 

Přesně a někdo vůbec nechápe, která bije, a abstrakce je pro něj strašně těžká. A já jsem kdysi o tom slyšel nějakého psychologa mluvit a ten zmiňoval, že u každého dítěte připravenost na přechod k abstrakci přijde jindy a někdo to zvládne v páté třídě a někdo s tím má potíže ještě v osmičce.  

Já to teď vidím na své dceři. Několik bodů zlomu. Jakmile dítě nezvládne násobilku, tak začne sklouzávat. Potom zlomky, přechod k abstrakci a potom matematizace, jakmile začneme popisovat reálné problémy např. slovní úlohy pomocí neznámých. A to jsou všechno hrozně těžké momenty. A stačí, aby jeden, nebo dva z nich dítě nezvládlo a už se veze. A to může být spojené s tím, že ještě není připravené. Nebo bylo nemocné a už to nedohnalo. Nebo nemělo štěstí na učitele, který by to hezky podal a dal si s tím podrobně záležet. Těch důvodů tam může být spousta a najednou se to začne kupit. A pak si říká, já jsem byl na matiku vždycky blbý, a přitom to nemusí být pravda. 

Je pravda, že to potom dohnat je hrozně těžké.  

Hrozně těžké. Možná ještě na té základní škole to jde. Přijde mě, že těch klíčových bodů není tolik. Ale na druhou stranu je potřeba tam věnovat spoustu času na upevnění. Střední škola je v tomto větší masakr. Ta děcka už jsou sice hotovější, vyspělejší, ale zase jedete téma za tématem, na každé máte dva měsíce. 

Měla by být matematika povinnou součástí maturity? 

Podle mě ne, já si myslím, že by to bylo zbytečně na křeč. Vždyť se na to podívejte. Patnáct procent maturantů si vybírá matematiku a z toho ji dvacet procent neudělá. A to jsou teda ti, co si řeknou, že je matematika jejich silnější stránka. Já si myslím, že matematika je úžasná a že každému člověku, kdo se naučí matematicky přemýšlet, to může obohatit život. Ale třeba angličtinu považuji k životu desetkrát užitečnější. Nemyslím, že by člověk měl být nějaký matematický ignorant, ale abychom tím ta děcka ještě trápili, to asi není cesta. Hlavně si myslím, že by to negativně ovlivnilo výuku směrem ke všem, protože když máte třídu nevyrovnanou, můžete ke každému přistupovat individuálně. Říct si, ok, tak tenhle je na matiku slabý, ten středně a ten dobrý, můžete mít trošku jiné nároky. V okamžiku, kdybychom řekli, že všichni musí maturovat z matiky, tak musíte hrozně drtit ty, co jim to nejde, a pak vám nezbyde čas na ty, kterým byste se věnovat měl a měl byste je rozvíjet. To je můj pohled. Možná že to takto ale každý nevidí…. Přijde mě fajn, když máte někoho, komu to opravdu nejde, říct si tak lidsky: „Ok, nejde mu to, určitě mu jde něco jiného, z každého přeci nemusí být matematik.“ 

Myslíte si, že úroveň znalostí v matematice klesá?  

My pořád vycházíme z nějakých mezinárodních srovnání, kde je sestupný trend, ale ten je v podstatě všude, skoro snad ve všech zemích a my z toho zase tak strašně nevycházíme. Ale máte pravdu, že, i když já té základce zase tolik nerozumím, rozumím jí do té míry, že připravuji spoustu dětí na přijímačky, tam si myslím, že je to docela dobrý. Ale kde to začíná hodně upadat, je podle mě střední škola. Věcí, které my jsme dělali na střední škole a ty, co dneska dělám s děckama, to je nebe a dudy, to se vůbec nedá srovnávat. Je to ale dané i hodinovými dotacemi, protože my jsme měli pět hodin matiky týdně a ve třeťáku potom dvě hodiny semináře, dneska já mám dvanáct hodin na čtyři roky, s tím se toho nedá stihnout moc.  

Umějí toho z matiky míň, ale je to vyvážené tím, že toho umí víc v jiných oborech. My jsme neměli tolik jazyků, tolik IT, kybernetickou bezpečnost… Já učím na dvou školách. Jedna je jazykové gymnázium a druhá je 1. IT Gymnázium, které je zaměřené na IT, oni mají čtyři hodiny programování, kybernetickou bezpečnost, digitální gramotnost, finanční gramotnost. Předměty, které my jsme vůbec neměli. Takže vy máte omezený budget hodin, a když tam chcete dát něco navíc, někde musíte ubrat. Takže z tohoto pohledu úroveň klesá.  

Na druhou stranu my jsme to na IT Gymnáziu vyřešili tak, a přišli s tím studenti, ptali se, jestli bych neudělal seminář pokročilé matematiky, udělat nějaké věci navíc. Tak jsme to rozjeli a vyklubala se z toho matematika pro neuronové sítě, děláme v podstatě od druhého ročníku vysokoškolskou matematiku, kterou potřebujeme k tomu, abychom na konci čtvrťáku napsali neuronovou síť, jednoduchoučkou. Ale je to takový case pro to, abychom si vysvětlili matice, lineární algebru, derivace, … a to jsou všechno oblasti, které ty děcka zvládnou pochopit. A to mi dělá obrovskou radost. To je super.  

Když jsem já byl na gymplu, tak jsme ve čtvrťáku měli derivace a integrály. Já si nedokážu vůbec představit, že bych s tou hodinovou dotací, kterou mám, že bych s nimi došel k derivacím a integrálům a pokud ano, tak by to nestálo za moc, protože to je téma, na které je potřeba čas. No a tady na to mám tři roky, abych s nimi udělal tahle těžká, pokročilá témata a v průběhu toho my si programujeme tu neuronku, tak to si myslím, že je úplně boží. 

Mohla by to být cesta pro střední školy, připravit jenom ten základ a zbytek, tu složitější a pokročilejší matematiku, nechat na volbě studentů? Protože tak jak to popisujete, tak to pěkně funguje….. 

To máte pravdu, funguje to pěkně. Hrozně záleží na tom, jak matiku učíte. Já od té doby, co učím, zápasím právě s tou hodinovou dotací, jedenáct hodin prvák až třeťák a v posledním ročníku seminář a za ty první tři roky mám stihnout celé učivo podle RVP, naštěstí středoškolské RVP dávají docela dost volnosti. Nicméně kdybych je chtěl naučit všechno, co bych je naučit mohl, tak bych tu hodinovou dotaci potřeboval trojnásobnou.  

Takže já si musím hrozně moc vybírat, co s nimi budu dělat. Dávám si hodně záležet na tom, abych s nimi všechno odvozoval, a to je snad i důvod, proč aspoň některé, nebo třeba i většinu, to baví, a proč jim ta matika dává smysl a proč jim to jde, protože tomu do hloubky rozumí. To odvozování ale zabere spoustu času. A místo toho, abych řekl, tady je kvadratická rovnice a tady je diskriminant, tak s nimi ten diskriminant odvozuji a ono nám to hodinu dá. A takových momentů je během té středoškolské látky hodně, každý vzoreček odvozuji, aby to dávalo smysl, aby ty věci na sebe navazovaly a aby to nebyly věci, které padají z nebe. No a to trvá. 

Pracujete v matematice s umělou inteligencí? 

Moc ne. Už asi dva roky se pro ni snažím najít využití, ale moc mě to zatím nejde, kdybyste měl nějaké tipy, tak se nechám rád poučit. Vy něco používáte? 

Nechávám si od ní poradit s příklady….. 

Já jediné, s čím bojuji, je, když zadám domácí úkol, tak ho nechají vyřešit AI.  

Ale to už je o tom přístupu, podvádím hlavně sám sebe.  

Je to jejich boj. Ale takhle je to všude. My jsme taky podváděli, psali si taháky. Doufal jsem, že by mohla AI pomoct s přípravou příkladů na procvičování, ale zatím to moc nefunguje. 

Základoškolskou matematiku zvládá dobře, dám jí nějaký vzor a AI připraví podle toho další příklady, ale soustavy rovnic zatím moc neumí.  

Snažím se ji používat pro vytváření písemek, vymyslím skupinu A a AI připraví B, často to jsou ale neřešitelné úlohy. 

Vrátím se k videím, pochopil jsem to správně, že videa byla další logický krok ve vašem doučování? 

Jo, to je pravda, já už jsem předtím alespoň deset let doučoval. Byla to ale taková z nouze ctnost. Já jsem tehdy vedl přípravu k maturitě a nestíhali jsme to. Tak jsem říkal, že jim k tomu tématu natočím video a dal jsem ho na Youtube. A najednou to začalo mít ohlas a mě to nakoplo. Takže jsem točil, točil a najednou jsem měl dvě stě videí. Hrozně mě to bavilo a ti lidi byli hodně pozitivní, pomáhalo jim to a rychle se to rozšířilo. Říkal jsem si, že je to skvělé, že tohle je způsob, jak naučit matiku celou republiku, trošku naivní, ale takhle to začalo.  

Co všechno dnes při natáčení děláte jinak, než když jste začínal? 

Hlavně mám lepší kameru a zvuk. To bych si nafackoval. Ale víte co, nevíte nic, když začínáte, „Dělám to jen pro pár děcek na kurzu, tak si nebudu kupovat kameru za padesát tisíc na jedno video.“ Tak jsem to natočil na foťák a říkal jsem, že to není tak hrozný. Dneska vidím, jak jsou moje první videa příšerná. 

A projev jsem určitě zlepšil po těch pár stovkách videí. Ale jinak to dělám tak obyčejně. 

Určitě se občas potkáte i s nějakou negativní reakcí nebo hejtem…. 

To víte, že jo. Ale hrozně málo, vždycky mě to samozřejmě rozhodí, ale opravdu málo, jeden ze sta….. 

Jaký jste byl žák vy? 

Byl jsem zvídavý, chtěl jsem věcem rozumět, na všechno jsem se ptal, měl jsem tisíc otravných dotazů. Ale to bylo u věcí, které mě zajímaly. A pak jsem byl hroznej lajdák u věcí, které mě nezajímaly. A na základce sígr, pořád jsme se rvali. Ale úplně na háku jsem to neměl, na škole mě docela záleželo.  

Doběhlo vás někdy to, že co jste nepotřeboval, tomu jste se nevěnoval? 

Já jsem si nikdy neříkal, tohle nebudu potřebovat, tak na to kašlu. Ale například na gymnáziu mě němčina nikdy moc nešla, tak jsem tomu moc nedal. Vybral jsem si ji čistě kvůli německy mluvícím sousedům, moc se mi ten jazyk nelíbil, takže jak asi mohlo vypadat moje studium. A nemám moc dobrý všeobecný přehled…. Ale alespoň mám věci, které mohu vylepšit. 

Máte přes sebou nějaký projekt? 

Pracujeme se dvěma kamarády, se kterými provozujeme Learntube, na obrovském projektu, který, pokud se to povede, spustíme od září a čeká nás velká změna. Tak na tom nás čeká ještě spousta práce. 

Já doufám, že se Vám to podaří a budu držet palce. Díky moc za rozhovor. 

Autor: Jakub Dušek, Adam Dvořák, Jan Krejcar

Korekce: Lukáš Vadlejch

Foto zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=k0IBleCtwE0&list=PL3RyK-lDdkMAG2O2W3xqnhfjOhMoA3H5t